Zlato je vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Na rozdíl od jiných kovů je chemicky velmi stabilní. Rozpouští se jen v lučavce královské a roztocích kyanidů. Výborně vede teplo i elektrický proud. Vyniká tažností a kujností. Z jednoho gramu zlata, což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, lze vytáhnout drát dlouhý přes 160 metrů nebo jej roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2.  

Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké. Jeho hustota je dvakrát vyšší než hustota olova. Zlato je také dosti vzácné, a tedy i drahé. Kombinace všech těchto vlastností zlatu předurčila roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel. V moderní době pak zlato našlo široké uplatnění i v průmyslu a medicíně.

Zlato si do dnešní doby zachovalo ještě jednu důležitou roli - prostředku pro uchování hodnoty. Díky své vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a neškodnosti umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu. Toho využívají lidé i státy, které v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.

Historie obchodování se zlatem je dlouhá přes pět tisíc let. Kromě jeho relativně snadné přepravy je velkou výhodou zlata možnost vyměnit jej za peníze nebo za něj získat jiný majetkový ekvivalent téměř kdykoliv a kdekoliv na světě. Je to dáno i tím, že ověřit pravost a stanovit cenu zlatého slitku či mince je mnohem jednoduší než třeba u drahých kamenů.

Pomineme-li šperky, lze se dnes se zlatem setkat nejspíše v podobě zlatých mincí a slitků v tradiční podobě cihel. Uvažujete-li o investici do zlata, má smysl se bavit právě jen o tzv. investičních mincích nebo slitcích. Jen ty může z ověřených zdrojů bez obav koupit i naprostý laik s jistotou, že je v případě potřeby kdykoliv a kdekoliv stejně lehce zase prodá.

Nákup zlatých šperku anebo mincí se sběratelskou hodnotou představuje jinou kapitolu. Historickou zlatou minci kupujte jako investici, jen vyznáte-li se v numizmatice. I tak si ale růstem její hodnoty a její snadnou prodejností nikdy nemůžete být jisti. Šperk pak raději kupte dámě svého srdce jako investici citovou. Oproti investičnímu zlatu navíc v ceně šperku zaplatíte i DPH.

Není zlato jako zlato

Se zlatem se lze setkat v mnoha podobách. Vzhledem k tomu, že ryzí zlato je velmi měkké, pro výrobu šperků i oběžných mincí se vždy používalo ve formě slitin s jinými kovy, nejčastěji se stříbrem a mědí. Proto je u zlata kromě hmotnosti vždy určující i údaj o jeho ryzosti. Druh a podíl příměsí určuje tvrdost a barvu výsledné slitiny - od bílé po červenou.

Hmotnost zlata se udává buď v gramech nebo v tradičních jednotkách - trojských uncích, označovaných zkratkou "Oz." (trojská unce = 31,1034807 gramů). Podobně ryzost zlata se udává buď v tisícinách vyjadřujících podíl zlata ve slitině (např. 999,9/1000) nebo v tradičních karátech. Jeden karát představuje 1/24 zlata ve slitině. Ryzí zlato 999,9/1000 má tedy 24 karátů.

Zatímco obsah zlata ve slitinách, z nichž byly vyráběny historické oběžné mince nebo šperky, se v jednotlivých případech dost lišil, investiční zlaté slitky jsou vyráběny z ryzího zlata 999,9 /1000. U investičních zlatých mincí to ovšem neplatí. Například jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle je ražen z 22 karátového zlata (916,7 /1000). Naproti tomu kanadský Maple Leaf, australský Nugget nebo rakouský Philharmoniker z ryzího 24 karátového zlata (999,9/1000).

Není se však třeba obávat, že koupíte-li si uncový Krugerrand, získáte méně zlata než třeba v uncovém australském Nuggetu. V obou bude zlata stejně – 31,103 g, tedy jedna trojská unce. Velikost a celková hmotnost Krugerrandu však bude kvůli nižší ryzosti zlata, z něhož je vyroben, oproti Nuggetu o něco vyšší. Krugerrand také bude o něco tvrdší, takže pokud se s ním budete často mazlit, tak rychle se vám neošoupe.